Dne 19.května jsme navštívíli Botanickou zahradu. Výstava bonsají a následná šifrovací hra ve stromovce byla naladěním pro téma táborové hry. Japonsko a Nindžové.

Letošní dlouhé volno prvních květnových dnů jsme strávili na puťáku na Šumavě. Četli jsme příběhy pana Klostermana, hřáli se na sluníčku a šlapali po kopcích. Někteří z nás to zvládli jen v kraťasech a triku. Babička totiž říkala, že bude pěkně. A měla naštěstí pravdu.

Krásný jarní den, 15 dubna 2007 se v Roztokách opět kona turnaj ve cvrnkání kuliček. Souběžně probíhali celkem tři turnaje do 6 let, do 15 a staré páky nad let. V poslední skupině bylo překvapivě nejvíce účastníků. Zvítězili v kategorii do 6 let Šimon Krámský, do 15 let David Lászlo a v dospělích úřadující mistr republiky Pavel Zoufalý.

Po zimě nepříliš bohaté na sníh, jsme vyjeli na jarní výpravu do Rokytnice nad Jizerou. Kupodivu jsem si zaběžkovali více než během zimních měsíců. Já jsem bohužel dotazil až v sobotu k večeru, proto nemohu fotky, které dělal kamarád Martin Svojtka, příliš komentovat.

Již podruhé jsme se vydali na zimní táboření. Letos bylo mnohem tepleji a mokřeji. Spíše než s lezavou zimou jsme zápasili s bahnem. Běžky, které jsme měli s sebou, ke slobu bohužel nepřišly. Také teepko jsme nazpátek nesli poměrně složitě. Na bobíkovy se pro nedostatek sněhu vézt nedalo.

Navštívili jsme v Národním muzeu výstavu Lovci mamutů. Potom zahráli krátkou prihru na Václaváku. Trošička obrázků z této výpravy.

Na Vánoční výpravě jsem pobývali na Mariánskohorských boudách. Sněhu bylo jen trochu, na zmáčení stačil. Hráli jsme celo výpravovou hru inspirovanou vyprávěním o stvořením světa.

Již tradiční akce pouštění draků. Letos jsem draky pouštěli otět na Solníkách, dokud je celé nezastaví. Tentokráte byla drakiáda ve znamení konstruktérských pokusů. Takže jsem při samotném pouštění nestihl ani fotit. (nesutále jsem něco opravoval)

Během prodlouženého víkendu 17 listopadu jsme navštívili skvělou chalupu, kterou nám půjčil Igor. Procházeli jsme Lužickými horami a sníh stále nikde. Možná naštěstí. Bylo krásně větrno a vyprávěli jsme si příběh o pirátech severního moře, jejich pokladu a Aiolovi, který ho v Mlžné mělčině nalezl.

Návštěva u Holoubků v Chotěboři se velmi vydařila. Tento dlouhý teplý podzim nám přál i na procházkách po Vysočině.

Říjnový jednodenní výlet, podél Vltavy na renesanční zámek v Nelahozevsi.

Již několik let začínáme rok na Hrádku u Úštěka. Zde je několik obrázků.

Obrázky z letošního keltského a velmi pršavého tábora. Těch hezkých obrázků díky stále přítomnému dešti moc nebylo. Nicméně doufám, že Vám tyto obrázky připomenou a nebo přiblíží skvělou atmosféru letošního tábora.

Koncem roku Draci vyrazili na výpravu do Tisských stěn. Sešlo se nás jen děvet a z toho měl ještě jeden nohu v sádře.

Jako každý rok i letos jsme se vydail na vodu. Zvolili jsme osvědčenou Sázavu.

Letos v květnu jsme, snad poprvé, vyrazili na Dračí výpravu na kolech. Navštívili jsme druhý břeh Vtavy a za slušného deštíku došlapali až do Kralup. Bylo nás maličko, ale kdo byl, neprohloupil.

Letos jsme se na puťák vydali na západ od Plzně a dorazili jsme až do Střídra a Kladrub. Po několika letech se jednalo o puťák třídenní. Počasí nám v tomto deštivém jaře přálo a pršelo jen občas. Hlavním zážitkem byla návštěva starých kaolínových dolů. Bahna jsme si tedy užili dost.

Ke dni země, narozeninám zeměkoule, jsme se rozhodli dát naší planetě malý dárek a vysadili jsme několik vrb. Cestou zahráli i několik her a vúbec to bylo fajn.

Nedočkavě jsme očekávali první jarní výpravu, ale ani na Medníku to nebylo zcela jarní. Spousta ledu na cestách, zmrzlá země a zbytky sněhu. Naštěstí i hrozivý pád neposlušného Jonáše dopadl dobře. Sluníčko se však už jasně hlásílo o slovo.

Během letošní dlouhé zimy jsme absolvovali několik výletů po zmrzlých cestách a rozvodněných potocích. To je jeden z nich. Podél Kačáku.